Řekněte své rodině a přátelům, aby si dávali pozor a činili pokání a změnili svůj životní styl na ten laskavý. Odpovědí je veganská strava.“ (Ano, Mistryně.) A lidé, kteří jsou, například, kteří jsou vegani z nějakého důvodu, ale zemřou, je pro mě snazší postarat se o jejich duše, pomoci jejich duším, aby šly do vyšší úrovně Nebe.
( Ahoj, Mistryně. ) Ahoj! ( Zdravíme, Mistryně! ) To je ale den. (Ano.) Vy jste, lidi, dnes ráno vstávali na špatné straně postele nebo tak něco? (Možná.) To já. Vstávala jsem na špatné straně postele. Jak se lidičky máte? Jak se máte? ( Máme se skvěle, Mistryně. ) Jste stále šťastní a spokojení? (Ano, Mistryně.) To zní dobře. ( A Mistryně, jak Vy se máte? ) Jsem v pořádku. Jen opravdu velmi, velmi zaneprázdněná, fyzicky a duchovně. (Ano, Mistryně.) Říkala jsem vám, je to docela výkon být svojí vlastní pradlenou, hospodyní, uklízečkou v domácnosti, (Páni.) kameramanem, osvětlovacím technikem a… (Páni, Vy umíte dělat všechno!) Konferenční respondent – co? Dělat si výzkum.
Slyšela jsem, že máte nějaké otázky, od vaší sestry tady, (Ano, Mistryně.) krásné blondýny. (Ano.) ( Mistryně, Mistryně zmínila, že je tu několik nových zpráv ke sdílení a jsme nadšeni, že je uslyšíme. Mohla by je, prosím, Mistryně s námi sdílet? ) Ano, samozřejmě. Napsala jsem to do svého deníku, a chtěla jsem vám to říct již 24. nebo 25. července, ale pak to dost dobře nešlo, protože jsem příliš zaneprázdněna zařizováním svého vlastního bydlení, a stěhováním a změnami, takže jsem nebyla docela fit. Takže dnes je dobré, že jste mi nahlásili, že máte otázky, takže to společně uděláme. (Ano. Děkujeme Vám, Mistryně.) Mohu vám to přečíst. Och, vlastně to bylo 24. července, ale neměla jsem dost místa u data 24., tak jsem to napsala do 25. Napsala jsem to sem, do 24. července 2020. Přečtu vám to. (Ano, Mistryně.) (Děkuji Vám, Mistryně.) Děkuji za vaši podporu. Slyším ji hlasitě a jasně. Mému egu se to asi líbí. Každopádně, protože to bylo něco, co mě velmi zarmoutilo. Je mi líto, že to není tak úplně vzrušující, jak očekáváte. V současné době tu není nic tak vzrušujícího. Dobře, nejprve vám to přečtu. (Ano, Mistryně)
K datu 24. července… toto je neoficiální počet lidí, kteří se nakazili COVIDem-19. Je to velmi vzdálené od zpráv nebo oficiálních čísel. (Ano, Mistryně.) Musím vám to říct, lidi, aby to naši bratři a sestry také věděli. V pořádku? (Ano, Mistryně.) Jinak je to velmi smutná věc, nechci to říkat, ale musím, abyste vy a naši bratři a sestry, alespoň zasvěcení, byli opatrnější. (Ano, Mistryně.) Nejsem si jistá, jestli lidé venku dokonce vůbec poslouchají. (Ano, Mistryně. Rozumíme.) Dobrá, k 24. červenci, to je to, co jsem zkontrolovala uvnitř. Toto jsou vnitřní zprávy. Ne oficiální zprávy. (Ano, Mistryně.) Nebe mi to řeklo. Zkontrolovala jsem to, protože jsem byla docela znepokojena trendem pandemie. Neustále to pokračovalo, před tím. (Ano, Mistryně.) Do 24. července. A od té doby jsem nezachytila žádné zprávy. Takže 24. července máme na celém světě 1 003 322 462 lidí nakažených COVIDem-19. (Páni! To je hodně.) Mluvím jenom o infekci. Nemluvím o umírání a o tom všem. (Ano, Mistryně.) A samozřejmě, někteří také umírají. (Ano, Mistryně.) Ale k dnešnímu dni, 29. července 2020, jich máme víc. Počet stále stoupá. (Ano.) K dnešnímu dni je to 1 005 432 271 obětí COVIDu-19, nepočítaje mrtvé. (To je tak smutné.)
Takže teď jsem vám chtěla přečíst zprávu, (Ano, Mistryně. Děkujeme Vám.) kterou jsem vám chtěla říct 24. července, ale neřekla. Je v mém deníku… Ano, dobrá, tady to je. „Zpráva všem, kteří poslouchají.“ Napsala jsem ji ve zkratce. (Ano, Mistryně.) Tím myslím, že to není celá větná struktura. Takže ji nyní přečtu, jak je. (Ano.) „Žijte soběstačně, co nejvíce můžete. Například, pokud máte půdu, pěstujete plodiny, ovocné stromy atd., (Ano, Mistryně.) a zeleninu. Kdykoli jdete ven, plné ochranné vybavení. Noste také vybavení na hlavu, jako váš klobouk, abyste zakryli také vlasy, a ochranné brýle pro vaše oči. Kombinézy na tělo. A okamžitě se umyjte po návratu domů.“ Říkám: „Po domů.“ Protože jsem to napsala rychle. Nemám moc času, vytvářet tady něco jako esej. Takže, och dobrá. Říkám: „Chci vám říct, že jsem stále tady, a bojuji za vás.“ (Víme, Mistryně. Děkujeme Vám, Mistryně.) Právě teď nemohu pomoci zastavit pandemii. Mohu minimalizovat, ale nemohu úplně pomoci. Protože, jak jsem vám již řekla, jakmile se kolo karmických následků spustí, je nemožné ho zastavit. (Ano, Mistryně.) Ale varovala jsem lidi dopředu. Předtím už jsem vás lidi také varovala. (Ano.) A rovněž jsem lidi oficiálně varovala v naší [Supreme Master] TV. Takže každopádně: „Jsem stále tady bojující za vás. A lidé, kteří zemřou, postarám se o ně, pokud jsou vaši příbuzní, pokud mě viděli nebo moji fotku, nebo pokud nejsou posedlí horlivými démony,“ uvnitř, což znamená, že jejich duše jsou pryč. Živé tělo nebo mrtvé tělo, uvnitř jsou jen démoni. (Ano, Mistryně.) Postarám se, o kohokoli mohu. O duše. Nemohu zastavit pandemii, ale postarám se o duše lidí, kteří jsou upřímní, kteří činí pokání a zvláště o vaše příbuzné a přátele. (Děkujeme Vám, Mistryně.)
Další. „Pokud je to možné, změňte práci, abyste mohli pracovat doma.“ Nebo můžete požádat vaši společnost, jestli byste mohli pracovat z domova. Bylo by to možná bezpečnější, ušetří vám to spoustu času v provozu, také to ušetří životní prostředí od znečištění. „Všechny restaurace otevřít jen pro vzít si s sebou. Nesedět uvnitř. Zvyšují se všechny veganské výrobky, dělat víc.“ Napsala jsem to ve zkratce, takže jsem to četla také zkráceně. (Ano, Mistryně.) „Všechny veganské výrobky, aby byly více pro posílání.“ Víte, jak si lidé objednávají a my to všude posíláme. (Ano.)
„V případě potřeby vylepšujte. Meditujte tak moc, jak vám to volný čas dovolí, kdykoli, každou minutu, kdekoli, za sebeochranu a za Veganský svět, za zvířata, aby už více netrpěla, tedy aby i lidé už neměli žádnou pekelnou karmu. Ty, kteří již v krutost, promítanou ve filmech nebo videích nebo dokonce na našem internetu o utrpení zvířat a strádajícím a mučivém životě a smrti, ale stále jedí maso nebo ryby, nebo vejce, nebo mléčné výrobky, nebude možné vykoupit. Berte to na vědomí. Řekněte své rodině a přátelům, aby si dávali pozor a činili pokání a změnili svůj životní styl na ten laskavý. Odpovědí je veganská strava.“ (Ano, Mistryně.) A lidé, kteří jsou, například, kteří jsou vegani z nějakého důvodu, ale zemřou, je pro mě snazší postarat se o jejich duše, pomoci jejich duším, aby šly do vyšší úrovně Nebe. (Ano, Mistryně.) Ale lidé, kteří dál jedí maso navzdory varování OSN, navzdory všem zprávám vědců, navzdory všem filmům, ukazující celou tu krutost a neuvěřitelnou, nelidskou praxi v živočišných továrnách a stále jedí maso, stále se nemění, pak tito lidé nejsou spasitelní. To jsem vám chtěla říct. Promiňte, není to tak vzrušující. ( Je to důležitá zpráva. Děkujeme Vám, Mistryně. )
Co je to tady? Něco jsem napsala. Ach, ano. 23., jsem tady něco napsala. Jen to přečtu, jak to je. Nepamatuji si, co to je. „11:43 nočního času. Hotovo s meditačním maratónem za vykoupení sebe od duchovní ztráty. Díky všem, kteří mi stáli při pomoci.“ Víte, Ihôs Kư a další Božstva nad. „Měla bych slavit s personálem?“ Napsala jsem moji otázku, ale neudělala jsem nic. V 23:40 hodin před půlnocí… Toto je zpráva, která mi byla řečena, protože jsem byla tak vyčerpaná kvůli této maratonské meditaci. Ačkoli povznesená, ale také vyčerpaná, protože se musím opravdu hodně snažit, abych se sama spasila. (Ano.) Ztratila jsem příliš mnoho, příliš mnoho, příliš mnoho. Ztrácela jsem po celou dobu až na minus. (Och, páni.) Protože i když jsem v ústraní, ale stále občas děláme nějaké konference, a to bylo nedávno. A také BMD (Mezi Mistryní a žáky) vysílané v televizi. (Ano, Mistryně.) To všechno mě stojí duchovní hodnotu. Není to jako za nic. (Ano, Mistryně. Rozumím.) Protože lidé, mají těžkou karmu. Takže, mě informoval někdo… Tady to je. Nevadí, jen to přečtu a pak asi na konci budu vědět, kdo to je. (Ano, Mistryně.) 23:40, znamená 11:40 v noci. (Ano, Mistryně.) Uvozovky. „Mistrynina milující laskavost a usilovnost již navrátily ztracené duchovní poklady.“ Konec uvozovek. To je OPV, což znamená Ochránci Původního vesmíru. (Páni!) A řekla jsem: „Děkuji za pomoc a podávání zpráv.“ A řekla jsem: „Moje, a jsem tak ráda. Proč mě všichni chválí? Necítím se, jako bych byla opravdu milující nebo něco!!!!!!“ Mnoho vykřičníků. „Ve skutečnosti jste Vy všichni tak laskaví. Dokonce i gekoni, pavouci a ptáci, všichni dělají to nejlepší, aby mě varovali a chránili mě v této nebezpečné fyzické doméně v mé náročné misi. Jsem tak dojatá a dlužím vám všem v obrovském stvoření, od Ihôs Kư Božstev po všechno živé… „Vše živé co? Ach, malé! Nemohla jsem přečíst ani své vlastní písmo. „…po všechny živé malé tvory. Miluji vás. Miluji vás tolik. Bůh vám všem žehnej navždy. Všichni půjdete do Nebe, osvobozeni od nízké existence na věčnost. Láska, Láska, Láska, Láska.“
A pak o půlnoci následujícího dne jsem řekla: „Najednou vypadám tak mladě. Mnohem, mnohem mladší. Hurá! Doufám, že to vydrží.“ (Tak skvěle.) Nevydrželo to. Bylo to, myslím, díky maratonské meditaci. Nemám vždycky dostatek času na maraton.
Další věc je, že ne všichni pavouci jsou dobří. Ten, který mi pomohl, to jsou ti placatí, hnědé barvy a tělo je kulaté. (Ano. Och, páni.) Ten, kterého jsem krmila chlebem, nejsou všichni takového druhu. Pokusili se mi zabránit vyjít ven, abych udělala nějaké věci. Protože si přáli, abych selhala. (Och páni.) Ano, tady se to říká. Zeptala jsem se: „Proč je to?“ A nevím, kdo mi tady odpověděl. Snažila jsem se něco zařídit, abych odstranila mravence a hmyz a takové ty věci, abych se jich vyvarovala a pak se mě pokusili zastavit, protože oni tak nějak upředli pavučinu všude, abych se nemohla dostat ven, kam jsem chtěla. Takže jsem řekla: „Proč jste to udělali?“ A oni neodpověděli. Musela jsem je tedy zahnat, řekla jsem: „Potřebuji místo, je mi líto. Vy máte celý svět a celou zahradu, všechno, co chcete. Jen tento koutek mi nechte. Nepotřebuji mnoho, nechci toho mnoho, jen jeden kout na světě pro mě, abych měla klid na práci, a na meditaci pro svět a pro vás všechny. Zvířata, také hmyz. Takže mi nezkoušejte dělat potíže.“ A pak nevím, kdo mi odpověděl. Řekla jsem: „Proč?“ A oni řekli: „Pavouci si přejí, abyste selhala. Proto se Vám pokusili zabránit, abyste vyšla ven, abyste měla pokoj od mravenců.“ Pavouk, ten jeden (typ), kterého jsem krmila chlebem. (Ano.) Víte, byl tam pavouk s kulatým tělem, a jeden velký a jeden malý. Šla jsem na nějaké malé místo něco hledat. A tam byl jeden těhotný [pavouk], nesla kulatý nafouklý kotouč před svým břichem, protože je těhotná. A můžete vidět, že uvnitř to jsou děti, ta bílá věc. A ona přišla a něco mi řekla. Zapomněla jsem, co to je. A řekla jsem: „Dobře, už jsem to věděla. Ostatní pavouci mi to také řekli. Děkuji mnohokrát, a pokuste se nejíst živé věci. Jezte ty mrtvé nebo odhozené. A až zemřete, určitě vás vezmu do Nebe.“
